...výrobky, doplňky, inspirace, hračky, knihy, obrazy...

Knížky jako dárek...

17. prosince 2013 v 9:16 | vrz |  Inspirace
Příští Vánoce možná nakoupím všem knihy. Ne, že bych jich letos nepořídila spoustu...tři nejkrásnější...o ty se s Vámi podělím...
Začnu beletrií pro dospělé...Boris Vian: Pěna dní...určitě jste zaznamenali film Michela Gondryho, který běžel v kinech na podzim? (k mé velké radosti jsem se na něj dostala! http://www.csfd.cz/film/308671-pena-dni/ )knížku mám půjčenou, dlouho již rozečtenou, ale skvěle odvede myšlenky úplně jinam, do snového absurdního světa kde vám piáno natočí koktejl dle toho, co na něj zahrajete...dechberoucně zpracovaný motiv strachu ze smrti a pomíjivosti štěstí...
No, ukázka ze šťastnějšího...úplného začátku (Colin, zamilovaný do Chloé, svatba...Chloé onemocní záhadnou nemocí, v plicích ji roste leknín...postupně vše tone ve strachu, bolesti, beznaději...končí pohřbem v hromadném hrobě pro nedostatek peněz....)
Vydalo nakladatelství Argo (mé druhé nejoblíbenější...vede Baobab!)...teď si uvědomuji, že kniha, kterou jsem Vám zde dala jako tip je velmi smutná...tak to rozveselím knížkami pro děti...
Stal se ze mě vášnivý sběratel knih Daisy Mrázkové. Stala se ze mě vášnivá sběratelka knih vydaných Baobabem (http://www.baobab-books.net/) Stalo se ze mě sběratelství dětských knih...a myslím, že i kdybych nebyla maminkou, tak bych takto dopadla...protože poetika dětské literatury a nádherné ilustrace dětských autorů...uchvátí každého.
Slon a Mravenec od Daisy Mrázkové (kdo by nevěděl, tak napsala i ilustrovala).
Knížka o tom, že je někdy těžké žít spolu, když jsme každý jiný...ale nakonec je to moc dobře, protože se můžeme i krásně doplňovat!
Veverka hospodyňka v domácnosti se slonem a mravencem. Když vaří, pro jednoho to je málo, pro druhého moc. Potůček je potůček, ale i obrovské moře nebo nepatrná kaluž...
Jednou nabádá jiná veverka tu naší: měla bys bydlet s někým jiným, vždyť to přece nejde! Ale vždyť to nemůžu, já je mám ráda! pohotově odpovídá veverka...
A když veverku chytne lovec a zavře ji do klece...pak se teprve ukáže, proč je dobré žít s mravencem i slonem!
No a konečně tu mám malý zázrak v leporelech...knihkupectví je teď plné děsivých knížek s ještě děsivějšími ilustracemi (o spisovatelské tvorbě se už snad mluvit ani nedá...)...ale čas od času se vydá nějaká stará dobrá kniha...o této jsem neměla tušení, když jsem ji spatřila, bylo rozhodnuto!
Báseň napsal Josef Hiršal a ilustroval malíř Kamil Lhoták...a protože to je nejmilejší malíř mého milého profesora na dějiny výtvarného umění, k Toníkovi tahle mašina prostě dojet musela!
A tak ji dostal k Mikuláši...(do Vánoc bych to asi nevydržela:))

Snad alespoň někoho inspiruji a budu vděčná za další tipy na krásné knihy od Vás!
Díky! Vrz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 17. prosince 2013 v 10:10 | Reagovat

Mne osobně by kniha jako dárek potěšila, pokud by šlo o autora, kterého čtu. Dostala jsem jednou knihu o kurtyzánách, přečetla jsem ji z nouze, ale dosud nepochopila proč jsem ji dostala, protože takové knihy jsem nikdy nečetla. Skončila na nočním stolku v hotelovém pokoji, kde jsem ji po přečtení nechala. Vlastně nedávno jsem se knih zbavila, tak si říkám, že už bych si další knihovnu zakládat nechtěla. Jedna blogerka psala cosi o hřibotu knih a měla v tomhle pravdu, žádná knihovna, ale knižní hřbitov. Dřív jsem dávala knihy jako dárek a co mi to dalo práce vybrat tu správnou, aby neskončila někde na hromadě, ale aby si jí ten dotyčný přečetl. Pak jsem četla jednu takovou pověru, že když se chceš někoho zbavit ve svém životě, stačí jej obdarovat knihou a on uletí jako listy knihy, prostě odejde z tvého života. Když se tak nad tím zamyslím, tak by na tom mohlo být něco pravdy, protože všichni, kteří ode mne knihu dostali darem, už v mém životě nejsou, naše cesty se rozešly, kdo ví, třeba je to tou pověrou, která jí vlastně není, že by kouzla?

2 VRZ VRZ | Web | 17. prosince 2013 v 11:02 | Reagovat

[1]: zajímavý názor...ale u mě je to určitě jinak...většinu knížek, co už máme doma, jsem četla, ale ne naposledy, některé jsou stálicemi a každý rok se k nim vracím...a u dětských knih obzvlášť, nejoblíbenější čteme skoro každý den. Moje sestra by si neužila Vánoce, kdyby nedostala nějakou novou knížku a já osobně to mám tak, že mě nejvíce potěší něco ze starožitnictví či blešího trhu(nejlépe stará hračka), nová, nebo antikvariátová knížka a nějaký krásný ručně dělaný kousek do domácnosti...a když jsme nemocní, to už si bez knížek den představit opravdu nemůžu!!!...takže za sebe dejte knížek ještě více a každá nová knížka v naší knihovně je nová radost napořád!(a jak jsem vděčná, že jsem si některé knížky, co jsem dostala jako malá mohla vzít s sebou, když jsme se stěhovali:)a co jsem musela nechat rodičům(třeba stará leporela) teď pomalu sháním po antikvariátech svým dětem(a sobě:))

3 Kerria Kerria | Web | 17. prosince 2013 v 11:08 | Reagovat

Darovat knihy je krásné, pokud je obdarovaný ocení. Když jsem se smiřovala s faktem, že moje dcera, ač chytrá holka, číst pravděpodobně nikdy nebude, vzpoměla jsem si na své snad nejkrásnější Vánoce. Dostali jsme s bráchou každý 6 knížek. Byla jsem skoro v sedmém nebi - měla jsem 12 knížek, protože brácha-dyslektik nečetl. Byla jsem malá a neuvědomila si, že pro bráchu to naopak byly asi nejhorší Vánoce, protože vlastně žádný dárek nedostal - knihy pro něj nejspíš byly co do oblíbenosti až někde za fuseklemi.

4 VRZ VRZ | Web | 17. prosince 2013 v 11:40 | Reagovat

Jasně, když kupuju knihu, tak nekupuji knihu pro knihu ale knihu pro obdarovaného!!!(synáček miluje mašinky a muminky, baví ho zvířátka a stroje...manžel rád něco hrozivého a strašidelného, tak to byly příšerné příběhy z černé lodi, teď Oscar Wilde a jeho Cantervilesské strašidlo a jiné povídky...nejmenované ruského klasika, tatínkovi výpravu na K2...no a o kom vím, že nečte a nic podobného ho nezajímá, tomu knihu vnucovat nebudu...ale těch okolo mě moc není:))

[3]:

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. prosince 2013 v 20:41 | Reagovat

Vian je dobrý dárek.

6 Kamm Kamm | Web | 26. ledna 2014 v 13:56 | Reagovat

No teda. Nevěřím tomu, že ještě existují rodiče, kteří knihy svým dětem vybírají podle krásné poetiky a kvalitních ilustrací. Občas mám pocit, že už se snad kupují jen stokrát převyprávěné Popelky a Růženky s nemožně kýčovitými ilustracemi. Hrůzný je i současný fenomén, kdy se sami rodiče rozhodnou, že napíšou dětskou knihu jen na základě svých zkušeností se čtením těchto Popelek.
Já mám ráda knihy s ilustracemi Petra Síse. Třeba Zeď má skvělou myšlenku nebo Tři klíče mají krásnou pohádkově-skutečnou atmosféru. V poslední době jsem také zcela náhodou narazila na knížku poezie pro děti Listonoš vítr od Radka Malého s výtvarným doprovodem Pavla Čecha a to je teda něco!! :-)

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 8. července 2015 v 14:01 | Reagovat

Knihy Daisy Mrázkové byly pohádky mého dětství, máme ty staré, ale jsou stejně nádherné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama